Kvalita je souhrn charakteristik produktu, který se týká schopnosti produktu uspokojit stanovené nebo implicitní potřeby.(například kvalitativní parametr spolehlivost zařízení může být špatná, dobrá či vynikající).

Je třeba nesměšovat s pojmem stupeň, který určuje kategorii produktů (zařazení produktů) se stejným funkčním použitím, ale s různými technickými charakteristikami (například Word a Notepad).

V projektu jde přitom o určení a splnění požadovaných úrovní jak kvality tak stupně.

Metrika (pracovní definice, měřítko) popisuje co nejpřesněji jednotlivé charakteristiky kvality a jak budou měřeny během projektu.

Mezník (milník, milestone) znázorňuje dokončení ověřitelného výsledku. Je definován časem a kritériem splnění. V naplánovaném čase mezníku se ověřuje, zda opravdu bylo tohoto výsledku dosaženo. Příklady správně formulovaných mezníků: zpráva o stavu projektu byla předána, programový modul prošel úspěšně všemi připravenými testy.

Projekt je realizován procesy, které podle svého obsahu spadají do následujících skupin:

1. řízení rozsahu projektu,
2. řízení času (trvání) projektu,
3. řízení  nákladů na projekt,
4. řízení lidí,
5. řízení komunikace,
6. řízení kvality,
7. řízení  rizik projektu,
8. řízení zásobování projektu,
9. řízení vztahů se zainteresovanými stranami,
10. koordinace projektových činností.

Plán projektu je formálně odsouhlasený dokument, podle kterého se provádí projekt. Obvykle obsahuje následující části:

1. Zakládací listina projektu s předběžným popisem produktu
2. Popis produktu (popis předmětu projektu) obsahující i cíle a výsledky projektu.
3. Podrobný rozpis prací (WBS) do podrobností nutných pro řízení projektu, jako výchozí základna pro sledování postupu projektu.
4. Odhady nákladů, harmonogram postupu a určení odpovědnosti za každý výsledek uvedený v podrobném rozpisu prací.
5. Výchozí základny (směrné plány) pro měření technického rozsahu, harmonogramu a nákladů, tj. WBS, základní harmonogram projektu a časově rozfázovaný rozpočet projektu.
6. Hlavní mezníky včetně jejich termínu splnění.
7. Klíčoví a požadovaní pracovníci a očekávané mzdové náklady na ně.
8. Plán reakcí na rizika projektu včetně klíčových rizik a plánovaných reakcí na ně.
9. Podružné plány, např. plán řízení kvality, plán řízení zaměstnanců, komunikační plán, plán řízení nákupů.
10. Podpůrné podrobnosti, např. technická dokumentace, specifikace, historie vývoje požadavků, konceptuální návrhy.

Plánování zdrojů určuje jaké fyzické zdroje (lidé, zařízení, materiál), v jakém rozsahu (množství) a kdy budou potřeba pro provedení projektových aktivit. Je nutné úzce koordinovat s odhady nákladů na projekt. 

Podrobný rozpis prací (work breakdown structure - WBS) je výsledkově orientovaný soubor prvků projektu, který definuje a organizuje celý rozsah projektu. Práce nezahrnutá do WBS (popsaná svými výsledky) není součástí projektu. Ověřitelné hmatatelné výsledky mohou zahrnovat i služby (např. týdenní zprávy o stavu projektu).

Popis rozsahu projektu definuje cíle a výsledky projektu. Jeho obsahem je:

1. Odůvodnění projektu – potřeba, pro jejíž uspokojení je projekt podnikán.
2. Produkt projektu – zpřesněný popis produktu podle zakládací listiny a popisu požadavků zainteresovaných stran.
3. Výsledky projektu – seznam hlavních výsledků na nejblíže nižší úrovni podrobnosti, jejichž úplné a uspokojivé dodání znamená úspěšné dokončení projektu.
4. Cíle projektu – kvantifikovatelná kritéria, která musí být splněna, aby byl projekt považován za úspěšný.
5. Známá omezení a předpoklady.

Požadavky na změny vznikají hlavně při analýze výkonu projektu jako požadavky na změnu nějaké stránky projektu pro uvedení postupu řešení projektu do souladu s jeho plánem. Takovými požadavky jsou např. rozšířit nebo zúžit rozsah projektu, modifikovat rozpočet nebo harmonogram.

Pravděpodobnost rizika je pravděpodobnost, že se riziko vyskytne. Rozsah pravděpodobnosti: 0.0 – 1.0 (0.1 0.3 0.5 0.7 0.9). V součinu s důsledkem rizika určuje jeho potenciální nebezpečnost.